(Inspirováno procházkou v jarní přírodě)

J e  p ř e d j a ř í

Je předjaří,
sluníčku se ještě moc hrát nedaří.
Chvílemi ještě mírně zasněží
u kraje lesa i trošku sněhu ještě leží.
A u malých boroviček,
ve sněhu otisky maličkých tlapiček.

Běžel tudy kocourek či kočka?
Říká se, že kdo si počká, ten se dočká!!!
Šla tudy kočka z lovu snad,
či koťata si tu byla hrát?
Jen malé stromky, ty to ví,
však nikomu nic nepoví......

Vždyť Příroda, ta má své zákony
a lidské pachtění a mamon jsou vzdálené jí na hony!!
Chrání vždy své z divočiny děti,
když porozumíš, odvděčí se Ti...

Měj na paměti tato moudrých slova
a živá kočka ta, co před zlými se schová.......

(Inspirováno smrtí mé perské kočičky Eleonor Terra felis)

E L E O N O R C E

Uhasla červená hvězdička,
byla jí naše milovaná červená peršanka Eliška.
Uhasla náhle a natrvalo
a nám velké, bolavé a prázdné místo v srdcích zbylo.
Už nikdy nepohladím její sametový kožíšek a nepolíbím její pikantní čumáček.
Odešel navždy náš milovaný chlupáček.

Byla to kočička namyšlená a věděla jak jí to sluší
a nepřipouštěla si, že má mírný předkus a trošku větší uši.
Však ve "slabých" chvilkách přišla přece jen,
pohladit tlapičkou tvář mou a popřát hezký den.

Chybíš mi strašně, kočičko má milá,
příliš velká rána mi v srdci po Tobě zbyla.
Chybíš mi víc, než můžeš jenom tušit
a bolest velká nedá se utišit.....

Však potkáme se za nějaký čas zase,
TY poznáš mne a já poznám Tě zase.
A budeme zas pospolu si žít - člověk a kočka - tak to má od věků do věků přece být....

Sbohem Eleonorko....................

K o č i č í  o č i

Dívali jste se někdy zblízka,
do očí Vašeho kočičího Štístka?!

V kočičích očích objevíte touhu a také dálavy,
někdy velkou lásku, bohužel i bezpráví.
Uvidíte tužbu poznat nepoznané
a také prosbu, smět pohledem někomu říci - můj milovaný pane...

Je v nich hodně něhy, když Vás má moc ráda,
často však i zloba, když má Vás za neřáda.

Když ji něco bolí, má přes očka třetí víčka,
to abyste neviděli, jak je jí těžko u srdíčka.

Ať jsou oči kočky oranžové, žluté, zelené, či modré jako nebe,
nakonec vždy uvidíte ODRAZ SAMA SEBE...!!!!!!!!
Jak si právem zasloužíte,
TAK SE TAKÉ UVIDÍTE !!!!!!!!!!

K o c o u ř í  m a z l e n í

Můj kocourek nelení,
provozuje totiž moc rád KURZY KOCOUŘÍHO MAZLENÍ!!!!!!

Každý večer, vždycky směle,
chodí za mnou do postele.

Naježí vousky své a přivře očka :
"Takhle se nemazlí žádná Tvá kočka!!!!!!"
Přitiskne tělíčko, tvář hladí tlapičkou :
"Navždy už budeš mou milovanou paničkou".
Do ucha brouká mi kocouří písničku,
o tom, jak skvěle je v modravém kožíšku.

Když vrnící mi leží  za hlavou,
všechny mé starosti do dálky odplavou.

Při jeho broukání do spánku upadám,
jak v Ráji kočičím náhle si připadám.

Než úplně usnu, mám jediné přání.
PŘIJĎ URIÁŠKU ZÍTRA ZAS, TVÁ LÁSKA MNE CHRÁNÍ !!!!!!!!